Rychlá móda je fenoménem posledních desetiletí (svým názvem vychází z amerických fast-foodu 🍔🍟). Jak už název napovídá, jedná se o velice rychlý cyklus výroby a prodeje oblečení. Mezi značky využívající tuto strategii patří více, či méně všechny konvenční řetězce s módou (od nejlevnějších jako H&M, přes značky jako Nike, až po designerské kousky od značek jako Burberry). Pojďme se ale věnovat spíše nižší části spektra módní hierarchie, protože u těchto značek se díky absenci exkluzivity a nízké umělecké hodnotě dá lépe pochopit za co platíme (nebo spíš neplatíme 🤓). 

 Každý byl asi někdy unesen nízkými cenami oblečení v některých obchodech 🤩. Napadlo vás se ale zamyslet jak? Jak je možné prodávat tričko za 150 korun (a méně)? To, že se většina našeho oblečení vyrábí v zemích třetího světa je už poměrně známým faktem. Dokonce je ze zákona nařízeno uvádět zemi původu na cedulce u každého kusu oblečení (jedná se jen o místo kde bylo oblečení ušito, nikoliv o další fáze jako pěstování bavlny, tkaní látky atd..). Důležité je si uvědomit, že většina značek nese nulovou zodpovědnost za své výrobní řetězce, protože je fakticky nevlastní. Značka objedná u nějaké z bangladéšských (například) továren určité množství kusů oblečení a poté je zaplatí. Díky tomu můžou mnohdy držet výrobce v šachu a diktovat si podmínky.  

 Valná většina pracovníků vydělává něco okolo 87 dolarů měsíčně, což je méně, než potřebují na pokrytí životních nákladů 😳. Pracují zde v otřesných podmínkách, často v ohrožení života (viz katastrofa v Rana Plaza v roce 2013 – 1130 mrtvých). A to se nebavíme o obtěžování a násilí, které je zde mnohdy také přítomno.

Rychlá móda produkuje až 10 % celosvětový emisí 💨 (celý dopravní sektor 🚗✈️ představuje něco kolem 12 %). Také je druhým největším spotřebitelem vody. Znečišťuje životní prostředí chemickými barvami a oblečení s příměsemi umělých vláken uvolňuje mikro plasty do vody 🐠.

Nízké náklady a rychlost výroby také umožnila značkám vytvářet větší množství kolekcí za rok. To vede k tvorbě mikro trendů, které jsou nositelné jen po krátký čas a nutí nás tak se vracet do obchodu častěji 🛒🛍. Toto oblečení také méně vydrží, ať už kvůli nekvalitním materiálům (oblečení se sepere, vybledne, ožmolkuje), nebo obecně špatné produkci (ucházející nitky, párání, …). To vede k znehodnocení oblečení jako takového a nutnosti nakupovat více. Ona nízká cena má často za příčinu menší pocit hodnoty daného zboží, a tak se o něj jako zákazníci hůře staráme. „Můžeme si přece koupit hned další…“ To vše znamená že vyrábíme více než by mohlo být potřeba a zbytečně tak plýtváme přírodními zdroji 🌎.

Pandemie měla velký dopad na zaměstnance značek rychlé módy v zemích třetího světa 🦠. Během tohoto roku se museli výrobní řetězce vypořádat s rušením zakázek, které si společnosti objednali a odmítli zaplatit (seznam značek zde). Z toho důvodu přišlo mnoho zaměstnanců o práci bez jakéhokoliv nároku na odškodné. U zbytku se odhaduje propad příjmů o 38 % 📉. 

Je jen na vás, jestli se stanete součástí řešení. Jak? Nakupujte jinde. Ukažme těmto značkám, že nám záleží na etičnosti a udržitelnosti výroby. Dobrou volbou jsou pro začátek sekáče (pro jejich přívětivou cenu v paralele k rychlé módě), případně udržitelné značky, které se snaží dělat věci jinak a lépe. Jako humanoddity 🌿.

Campaign launch: Turn around, H&M! — Clean Clothes Campaign. Clean Clothes  
Campaign [online]. Dostupné z: https://cleanclothes.org/news/2018/04/30/campaign-launch-turn-around-h-m 

Garment workers on poverty pay are left without billions of their wages during pandemic — Clean Clothes Campaign. Clean Clothes Campaign [online]. Dostupné z: https://cleanclothes.org/news/2020/garment-workers-on-poverty-pay-are-left-without-billions-of-their-wages-during-pandemic